top of page
ukazka 1.jpg
Zavodna_3.jpg
Zavodna 1.jpg

Můj příběh o psaní...

Jsem obyčejnou ženou, jakými jsou čtenářky mých knih... Mám své starosti i neřesti, touhy a tajná přání. Tak jako mnohé z nich, které dnes a denně potkávám. Vůbec ničím se neliším od žen, které mne vychovávaly a jednou, pokud osud dovolí a budu mít to štěstí, zestárnu do krásy jako má maminka, babičky a mnoho milých a laskavých tet.

Nemohu se počítat mezi pamětnice, ale pokud si dobře vzpomínám, měla jsem vždy to zvláštní štěstí setkávat se s lidmi, kteří mě svým životním příběhem velmi oslovili. Byli to povětšinou obyčejní lidé v požehnaném věku, kteří mi ochotně vyprávěli o všem, čím si za ta dlouhá léta tady na zemi museli projít, a svými dojemnými vzpomínkami obohatili mou lidskou existenci.

Od mé maminky a babičky, ale i od mnohých čtenářek, se přeci jen liším v jedné malé, ale důležité věci. V psaní knih...

Začalo to před pár lety, pozvolna a nenápadně. Jednoho večer jsem uložila své mladší dítko do postele, nalila si skleničku vína a otevřela notebook. Měla jsem velikou chuť napsat pár vět o příbězích, které jsem jsem kdy zaslechla, a kterými jsem doslova a do písmene žila. Vzpomínky na vyprávění lidí, kteří již dávno nebyli mezi námi, se ke mě vracely jedna po druhé a já jen sedla k počítači, a začala psát.

Psala jsem, co mi na mysl přišlo, písmeno za písmenkem, slovo za slovem. Když jsem pak nad ránem promnula unavené oči, byla na světě má první povídka. Ani jsem nevěděla jak, a ten příběh, který mnou už hezkých pár dní rezonoval, byl najednou uložen na ploše mého notebooku a já tomu nemohla uvěřit.

Venku pomalu svítalo a já se unaveně svalila do postele, odkud mne sice po chvíli vytáhl pláč mé půlroční dcerky, ale já jsem ten den vůbec nevnímala únavu. Byla jsem neskutečně šťastná, že jsem si dodala odvahy a začala konečně psát, tak jak jsem si již mnoho let přála...

Na psaní dalších povídek jsem sice neměla mnoho času, ale i tak jsem se rozhodla, že si každý den najdu alespoň půlhodinku, kdy se budu snažit zpracovat každý z těch jedinečných příběhů, které znám. Chvílemi bylo sice moje předsevzetí náročné a hledání oné volné půlhodinky takřka nemožné, ale na konci každého mého psaní ke mě přicházela zasloužená odměna v podobě vnitřního klidu a uvolnění.

Měla jsem možnost prožívat každý z příběhů, procítit ho a stát se jeho nedílnou součástí. Žila jsem mnoho životů, v mnoha paralelních světech a prožívala všechny pocity spolu s hlavními hrdiny.

Během několika let jsem vdechla život dvěma povídkovým sbírkám, dvěma kratším novelám a nyní, téměř po dvou letech psaní dokončuji i svůj první román. Někdy se mi ženy svěřují, že by také rády začaly se psaním, ale neví jak na to. Ptají se mne, jak jsem začala psát, jak a kde beru inspiraci, ale i čas na psaní, jestliže se musím starat o dvě děti a domácnost.

 

Věřte, že půlhodinku denně si časem dokáže najít každá z nás. Chce to jen čas a trpělivost, které bude odměněna velkou radostí z vlastní knížky. A to je pro každou z nás tou nejlepší odměnou...

Mé knihy
V případě zakoupení všech níže uvedených titulů neplatíte poštovné. Případné dotazy prosím směřujte na J2275@seznam.cz
bottom of page